Praha: Cesta kolem světa Jana z Mandevillu (Argo – 14. svazek edice Itineraria)

V Britské knihovně v Londýně je pod signaturou Ms. Add. 24.189 uložen jedinečný fragment, který se skládá z dvaceti osmi celostránkových knižních maleb na čtrnácti pergamenových listech a neobsahuje vůbec žádný text. Pro londýnskou Britskou knihovnu zakoupil zlomek roku 1861 William Maskell od antikváře Samuela Woodborna, který získal svazek koupí od M. Pesche, jenž prý jej koupil v Římě od nějakého člena mnišského řádu. V 19. století byl rukopis svázán a došlo při tom ke zpřeházení pořadí jednotlivých listů. Bohužel už asi nikdy nezjistíme, jaké bylo jejich původní uspořádání.

Dlouho se nevědělo, na co jedinečné iluminace odkazují. Až v roce 1889 došlo k zjištění, že se jedná o tzv. Mandevillův cestopis. V roce 1938 pak dal historik umění Otto Pächt „rukopis“ o rozměrech 22,5 x 18,1 cm do souvislostí s českým prostředím. Dnes se předpokládá, že vznikl v Praze mezi roky 1410–1420.

Mandevillův cestopis, jak se dílo nejčastěji označuje, patřil k nejoblíbenějším spisům pozdního středověku, byl dokonce mnohem populárnější než cestopis „Milión“ Marca Pola. Tento dobový bestseller byl záhy přeložen do většiny evropských jazyků a často opisován. Když se objevil knihtisk, byl mezi prvními tištěnými knihami. Do současnosti se dochovalo asi dvě stě padesát exemplářů několika různých verzí.

O Mandevillově oblíbenosti svědčí i fakt, že do češtiny byl přeložen již krátce po roce 1400 pro dvůr římského a českého krále Václava IV. Autorem překladu byl Vavřinec z Březové (asi 1370–1437), jenž vycházel z druhého německého překladu metského kanovníka Otty z Diemeringenu. Jeho překlad je ale jiný než verze francouzské a anglické. Má celkem 121 kapitol, tzv. rozdielů. Vavřinec navíc řadu věcí vynechal a také zkreslil, např. místní názvy a některá osobní jména.

Vavřincův překlad, který se stal mimochodem východiskem pro iluminátora výše uvedeného londýnského zlomku, vyšel v roce 1963 jako dvaatřicátý svazek proslulé řady Živá díla minulosti. Tento překlad je však již zastaralý, proto připravilo nakladatelství Argo k vydání nový překlad, a to na základě moderní edice francouzské medievistky Christiane Deluzové, jedné z největších znalkyň osobnosti a díla Jana z Mandevillu. Mandevillův cestopis vyšel pod názvem „Cesta kolem světa“ jako čtrnáctý svazek edice Itineraria.

Osoba Jana z Mandevillu je stále obestřena tajemstvím. S největší pravděpodobností jím byl rytířský dobrodruh anglického, či francouzského původu, který žil ve 14. století. O jeho existenci se vedly a vlastně stále vedou diskuse. On sám se označil za rytíře, který se měl narodit v St. Albans v Anglii, kde měl být i vychován. Svou cestu začal 29. září 1322 a cestoval prý celkem 34 let. Roku 1356 se pak usadil jako lékař v Lutychu a sepsal své vzpomínky. V Lutychu měl i zemřít (1372).

Ve svém díle líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz, do Indie a Číny. Několik staletí byl považován za vzdělaného učence, cestovatele a dokonce jednoho z „objevitelů“ světa. Vše se ale změnilo v 19. století, kdy se zjistilo, že jeho slavný cestopis je ve skutečnosti „jen“ velice zdařilou kompilací. Postupně byla identifikována většina pramenů, z nichž Mandeville vydatně čerpal a hlavně přebíral (např. z Odorika z Pordenone). Prokázal velké znalosti starších pramenů, které použil, což činí ze spisu dílo vysokých literárních kvalit. Autor prokázal i slušnou znalost Písma, i když byl pouhým zbožným laikem.

Předpokládá se však, že část cest skutečně absolvoval. Kupř. při popisu Blízkého východu narazíme na bezesporu očitá svědectví a hlavně popisy míst, která před Mandevillem doposud nikdo nepopsal. Přináší také svědectví o tom, co se jen doslechl. Je zřejmé, že se autor cestopisu vydal podobně jako jeho současníci na pouť do Svaté země. Když se ale jeho cesta přehoupne směrem na Dálný východ, zjevně již čerpá z jiných, cizích pramenů.

Význam i dnes velice čtivého Mandevillova díla je velký. Nebylo čteno jen příslušníky nejvyšších společenských vrstev, ale proniklo i do klášterních knihoven, později též mezi měšťany a dokonce vesničany.

Dnes Mandevillův cestopis nazíráme jinak, než tomu bylo do 18. století. Stále se však jedná o dílo velice zajímavé a inspirující. Dokonce bylo označeno za jakousi první učebnici zeměpisu, na jejímž základě se dá nakreslit mapa Mandevillova světa. Středobodem autorova zájmu je převážně člověk, který je zasazen do kulis zeměpisně pojatého fyzikálního světa. Svůj „zeměpis“ pak umně propojuje s historií, legendami a různými divy, které barvitě popisuje.

„Cesta kolem světa“ Jana z Mandevillu je doplněna úvodní studií editorky Christiane Deluzové a statí „Cesta Jana z Mandevillu do českých zemí“ medievisty Jaroslava Svátka. Samotný překlad Mandevillova cestopisu je pak bohatě doplněn dřevoryty ze dvou prvotisků, především pak z tisku německého překladu od Michela Velsera, vydaného Antonem Sorgem v Augsburgu v roce 1481.

V knize najdeme i dvě mapy. Vedle mapy Jeruzaléma ve 14. století je velice zajímavý pokus o rekonstrukci Mandevillovy mapy světa, jejímž základem je mapa glóbu Martina Beheima z roku 1492. Ta zahrnuje pouze Starý svět bez amerického kontinentu.

Na konci publikace, až za tiráží najdeme barevnou obrazovou přílohu, která byla vytvořena přímo pro moderní český překlad. Najdeme tam mimo jiné hned několik reprodukcí iluminací z v úvodu zmíněného fragmentu, který se dnes nachází v Britské knihovně v Londýně.

Mandeville „sepsal“ dílko vskutku pestré, což bylo bezpochyby také jeho záměrem. A i když víme, že autor byl především sečtělým a schopným kompilátorem, jedná se o spis, který nejen svým celkovým humanistickým vyzněním oslovuje i dnešní čtenáře.

Marek Zágora

Jan z Mandevillu, Cesta kolem světa, edice Itineraria, 14. svazek, Argo, Praha 2024, 320 stran, doporučená cena 688 Kč

Obsah:

Úvod

Jaroslav Svátek, Cesta Jana z Mandevillu do českých zemí

CESTA KOLEM SVĚTA

Hlavní varianty kontinentální verze

Poznámky

Prameny citované v poznámkách

Bibliografie

Seznam vyobrazení

Mapy

Rejstřík

Ediční poznámka k českému vydání

Internet:

https://argo.cz/knihy/cesta-kolem-sveta/

K londýnskému zlomku:

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iv-%E2%80%93-cesty-rytire-jana-z-mandevillu/